Dovolávat se Boha však dlouho Francie nemusela. Po oficiálním schválení zákona se o to totiž ve jménu Alláha postarala teroristická organizace Al-Kaida. Na svých webových stránkách vybízí muslimské následovatele k odvetě. V tuto chvíli se však musíme vážně zamyslet nad tím, zda se podobný scénář nemohl očekávat a zda se mu nedalo předejít. A pokud hovořím o předcházení tak stěžejního problému, tak mě naneštěstí napadá nešťastně jednoduché řešení: zákon se neměl schvalovat. V jednoduchosti je krása a spása.
Samotný Eric Besson, francouzský ministr, na možné problémy před oficiálním schválením zákona upozorňoval. Ale co zmůže jedna ovce ve stádu nenasytných vlků. Jak uvedl Sarkozy: burky jsou přece znamením podřízenosti a podrobení žen, takže ať si říkají extrémisté, co chtějí, Francouzky nosit burky nebudou.
Neustále se o muslimkách hovoří jako ženách-otrokyních, ženách, které se do černé roušky halí z donucení a s odporem. Ale obtěžovala se francouzská vláda vůbec muslimek zeptat, zaměřit se na to jak to vnímají ony? Ne! Fakt, že si většina francouzských muslimek sama zvolí, zda svou tvář zahalí či ne, jakoby veřejnost smetla pod stůl.
Muslimkám se samozřejmě nabízí možnost odcestování do sousedních zemí, ale ani zde na jejich zahalené obličeje nečekají s otevřenou náručí. Vlády Itálie, Belgie a Nizozemí totiž francouzský návrh zákona již od počátku podporují a jdou slepě s davem.
Co Alláhovým ženám nyní zbývá? Snad jen odstěhovat se k velbloudům, čekat až Evropu vypálí extrémisté a budou se moci vrátit zpět.
Barbora Koubková